Včerejší koncert Petra Vlková & Sonic Playground (Petra Vlková – zpěv, Libor Šmoldas – kytara, Mikuláš Pokorný – piano) mě naplnil velkou nadějí pro jazz a živou hudbu do budoucna. Na doporučení majitelky klubu si nás přišla poslechnout skupinka mladých lidí a pro některé z nich jsme byli prvním jazzovým koncertem, který se rozhodli navštívit. Jejich reakce byly nad očekávání vřelé, ba přímo nadšené. Sami se vyjádřili, že je náš přístup nejen velmi oslovil a vyloženě bavil, ale bude pro ně i další inspirací v jejich přístupu a vztahu k hudbě a k jejich vlastnímu muzikantství (sami také hrají na různé nástroje a navíc mají společně kapelu).
A nebyli jedinou nadšenou skupinkou mladých lidí, které jsme měli včera tu čest na koncertě přivítat. I další, sotva dvacetiletí studenti ve svých dojmech popsali pocity přijetí, bytí součástí skupiny, kterou jsme v klubu všichni společně vytvořili, my, kapela na pódiu, a naše publikum v hledišti. Vnímali, jak jim živost naší hudby a to, jak se rodí a plyne moment za momentem, přinesla uvolnění, celkovou harmonizaci a zrelaxování. Aniž bych se jich na to přímo ptala, řekli mi, že radost z hudby, kterou jsme si užívali my hudebníci, se přenášela i na ně a pozvedávala jejich energii a koutky úst do úsměvu, který jsme ostatně měli skoro celou dobu ve tvářích i my hudebníci. Řekli nám, že jazz milují, jen to zjistili až teprve včera, poté, co zažili náš koncert.
Tímto chci také velmi poděkovat Yka Halinenovi, autorovi fotografií u tohoto příspěvku a také článku o našem vystoupení, který najdete na jeho blogu zde. Yka je jedním z velmi pravidelných hostů mých koncertů a jeho přízeň a podpora jsou cenným palivem mého hudebního snažení a práce, která je s muzikantským životem a živobytím spojená. Moc mu tímto ze srdce děkuji a velmi se těším na jeho přítomnost na kterémkoliv z mých dalších vystoupení.
